28. února 2023

Polsko povolilo těžbu v dole Turów na dalších 22 let. Odtok vody z ČR je pro něj zanedbatelný problém

< zpět na aktuality

Polské Ministerstvo klimatu a životního prostředí  definitivně rozhodlo o prodloužení těžby v dole Turów až do roku 2044. Ministerstvo v rozhodnutí, které mají české ekologické organizace k dispozici, přitom zcela ignorovalo protesty a námitky místních lidí i žalobu německého města Žitava. Povolení je založeno na nesprávném posouzení dopadů těžby na území České republiky, Polska i Německa, na což experti, ekologické organizace a místní lidé dlouhodobě upozorňují. Ministerstvo v rozhodnutí argumentuje atraktivními pracovními místy a zlepšením makroekonomických ukazatelů. Naopak zcela opomíjí ztrátu finančních prostředků z EU fondů pro spravedlivou transformaci a vliv dolu na odtok vody z českého území hodnotí jako zanedbatelný. 

Těžba hnědého uhlí probíhá v dole Turów desítky let. Její dopady na životní prostředí přitom úřady posuzovaly vůbec poprvé od vstupu Polska do Evropské unie. Vzhledem k tomu, že těžba probíhá na hranicích s Českou republikou a Polskem, byl součástí hodnocení i vliv na tyto dvě země. Rozhodnutí o dopadech na životní prostředí polského Generálního ředitele pro oblast životního prostředí z 30. září 2022 však zcela opomíjí vliv těžby na německou Žitavu a pracuje s nesprávnými odhady odtoku vody z českého území. Přesto na základě tohoto rozhodnutí vydalo polské Ministerstvo povolení k prodloužení těžby na dalších 22 let.

„Polské úřady zapomínají, že nemohou rozhodovat bez ohledu na životní prostředí. Vstupem do Evropské unie se Polsko zavázalo, že bude respektovat předpisy tohoto společenství a za to bude získávat různé výhody, včetně financí. Nyní je však vidět, že Polsko tyto předpisy zcela ignoruje a poškozuje nejen lidi žijící na druhé straně hranic, ale i své vlastní obyvatele," říká Petra Kalenská, právnička expertní skupiny Frank Bold.

K záměru rozšířit důl Turów a prodloužit těžbu až do roku 2044 vydala česká vláda v roce 2019 nesouhlasné stanovisko. Protože ho polská strana ignorovala, podalo Česko na důl žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Až poté, co soud rozhodl o uzavření dolu a o pokutách za neuposlechnutí jeho rozhodnutí, začalo Polsko o těžbě v dole jednat. V únoru loňského roku podepsala česká vláda s Polskem dohodu o další těžbě, která je podle ekologických organizací a místních lidí nedostatečná, a žalobu na důl následně stáhla. Greenpeace, Sousedský spolek Uhelná a německá organizace Bund Sachsen podaly na uzavřenou dohodu stížnost k Evropské komisi

České ministerstvo životního prostředí stále odmítá zveřejnit důležité informace o stavu podzemních vod. Polský zmocněnec přitom v minulosti žádal české orgány, aby tato data tajily, neboť jejich zveřejnění by mohlo ohrozit povolení těžby do roku 2044. Povolení nyní polské Ministerstvo klimatu a životního prostředí bez problémů vydalo.

„Česká vláda podepsala nevýhodnou dohodu, která jí svazuje ruce a brání jí zakročit proti porušování evropských předpisů. Nyní se tak může jen dívat, jak z českého území odtéká voda, a snažit se rychle postavit krizovou infrastrukturu, abychom nepřišli o pitnou vodu. Na ochranu našeho životního prostředí česká vláda zcela rezignovala. Navíc dala zelenou postupu polské vlády, kvůli kterému byl region okolo dolu Turów vyřazen z transformačního fondu EU. V budoucnu se tak budeme muset vyrovnávat nejen s negativními důsledky těžby, ale i s problémy sociálními, protože do příhraničního regionu nebude směřovat finanční pomoc,” uvádí Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná.


„Polsko pokračováním těžby ničí životní prostředí a porušuje evropské právo. Smlouva s Českou republikou toto jednání kryje. Česká vláda prodala zájmy svých občanů a životního prostředí za miliardu korun. Voda z českého území přitom mizí dál. Bohužel nevíme jak moc, protože vláda nepochopitelně data o podzemní vodě tají. Doufáme, že Evropská komise na základě naší stížnosti bude jednat a zastane se nejen životního prostředí, ale také místních obyvatel,” říká Nikol Krejčová z Greenpeace Česká republika.